San Bartolomeo al Mare 1995
Cesta do Itálie - Fiat Ritmo diesel + 5 dospělých lidí - přes 2000 km
San Bartolomeo al Mare 1995
V roce 1995 jsme si naplánovali dovolenou do Itálie - Caorle. Je to letovisko v severní Itálii - nedaleko známého střediska Bibione. Původně jsme chtěli jet sami. V té době naše dcera měla přítele,tak se rozhodli,že pojedou s námi.Nechtěli jsme syna ochudit o výlet ,tak jsme se domluvili ,že pojede také.Šla jsem do Autoturistu s vybranou dovolenou - přímo apartmánem.A jaké bylo moje překvapení,když mi paní v cestovce řekla ,že je všechno obsazené.V Chorvatsku byli nějaké nepokoje a němci si zamlouvali dovolené v Itálii.Odešla jsem zklamaná a zkusila štěstí v cestovní kanceláři Globus .Tam mi nabídli apartmán na Ligurské Rivieře - San Bartolomeo el Mare.
Tak jsme se vydali na dlouhou cestu,kterou jsme absolvovali s 10 let starým Fiatem Ritmo..Nejprve jsem zjistila nejkratší trasu podle kilometrovníku a ta nás vedla přes Švýcarsko.
Ani jsme se moc nezlobili a také jsme nelitovali.Je tam opravdu nádherně,ale draho.Vyrazili jsme na noc a druhý den odpoledne jsme dorazili na místo.Jak už jsem předeslala jeli jsme v pěti dospělých lidech,tak jsme dělali častěji přestávky.Náš syn měří 196 cm a bylo to pro něj docela krušné.
Vlastně jsme jeli no name,takže jsme nevěděli do jakého apartmánu se dostaneme.Byli jsme nemile překvapeni.V apartmánu byla jedna ložnice a v kuchyni rozkládací gauč a křeslo . Utahaní z cesty a nazlobeni jsme šli do italské agentury .Tam nám vysvětlili,že je to chyba české cestovky .Ochotně nám nabídli lepší ubytování ,ale za dost velký příplatek.Smířili jsme s tím co máme a šli se ubytovat
.Druhý den už jsme to viděli trochu jinak. Náš apartmán byl v klidné části města asi 300 m od moře a měl prostornou terasu.Před apartmánem stála veliká palma,kam místní chodili krmit kočky.Pokaždé se jich tam seběhlo nejméně osm.
Odpočatí a zvědaví jsme vyrazili k moři a bylo to bezva. Je tam písčitá pláž i vlnolam z kamenů a betonových plat,na kterých se dá dobře ležet.Vlny v Ligurském moři byli někdy až moc velké / na můj vkus/.
Kluci,včetně manžela se v nich vyřádili.Skoro celý týden bylo sluníčko,tak jsme si užili opalování i vody.Podnikali jsme i výlety.Pěšky po městě i do nedalekého lázenského městečka Diano Marina. Tam se každý čtvrtek konaly trhy.Toho jsme využili a důkladně si všechno prohlédli.
Odpoledne se trochu zakabonila obloha,tak jsme jěště jeli do San Rema.Mrzí nás akorát,že jsme se nejeli podívat i do Monaca asi 70 km od hranic.
To jsme zjistili až když jsme přijeli zpátky do San Bartolomea.Nevadí.Možná se jěště někdy vydáme tím směrem.
V sobotu, v den odjezdu, jsmë si s manželem přivstali a šli číhat na východ slunce.Čekali jsme a těšili jsme se na vynikající úlovek.Bohužel se nám nazadařilo,protože se zatáhla obloha a nebylo nic moc vidět.Odjížděli jsme docela brzy a tak jsme jeli při pobřeží.Projížděli jsme letovisky Imperie,Pietra Ligure a byl strašně velký provoz.Tak jsme se rozhodli,že navštívime ještě Finale Ligure a pak vyjedeme na dálnici,abychom vůbec dojeli domů.Ve Finale Ligure jsme byli na poledne a už jsme měli hlad.Našli jsme v takové zapadlé úzké uličce pizzerii a vrhli se dovnitř.Měli tam veliký výběr pizzy a byla tak vynikající ,že jsme šli dvakrát.Já a dcera jsme měli velké oči a nesnědli jsme ji.Klukům to vůbec nevadilo,že po nás dojídali zbytky.Jěště jsme se podívali na moře a pak už jsme upalovali po dálnici k domovu.
Vraceli jsme se zpět přes Švýcarsko.Měli jsme dálniční známku a také jsme se chtěli znovu pokochat krásou švýcarských Alp.Domů jsme dorazili nad ránem utahaní,ale spokojeni.Občas si pustíme kazetu,protože máme vše zdokumentováno na kameře a rádi si zavzpomínáme.